David Najbrt /úvahy 20-22 (29.7.-7.8.)

Českobratrská církev evangelická

Mám ženu a tři malé děti. Vyrostl jsem v evangelické rodině, čtení podobných textů patřilo ke každovečernímu rodinnému setkání. Jejich význam pro život se nedá přecenit. V rodině máme i několik farářů, z nich mě nejvíc ovlivnil můj dědeček Jiří Otter, jak o sobě říkal spíš filolog než teolog, ale hlavně člověk s velikým ekumenickým srdcem, se zkušeností z koncentráku přetavenou do pilné práce pro smíření. Vyrůstal jsem v evangelickém sboru v Praze v Modřanech, s farářem Pavlem Klineckým a pak Zvonimírem Šormem. Pro hledání víry v životě bylo podstatné dospívání s evangelickou mládeží, jak ve sboru, tak v pražském společenství, i v mládeži v celé církvi, nikoli nejméně pak při brigádách na Zbytově u Kellerových, s Jakubem Kellerem a Davidem Balcarem, a pak s Filipem Kellerem a Martinem Balcarem, a na táborech v Bělči nad Orlicí s Pavlem Klineckým.
Rozhodnutí, že bych měl být farářem, přišlo po dvou letech po maturitě – rok na studiu a rok v práci. Studium na evangelické teologii bylo také formující zkušeností, jak díky učitelům, tak taky díky mnoha spolužákům. Roční praxi jsem pak strávil ve sboru na Kladně u farářky Daniely Brodské a při výcvicích s mnoha výbornými vedoucími a kolegy a kolegyněmi.
Moje první farářské místo byl Kostelec nad Orlicí, malý sboreček s hrstkou aktivních členů. Farářská práce byla z velké části mimo sbor, bylo to zajímavé a dobrodružné. Během misijně-poznávacího průzkumu jsem se stal ochotnickým hercem a hlavně zdravotním klaunem, jehož svět a přístup si mě získal už napořád, zdravotním klaunem jsem dodnes a doufám ještě budu. Důležité bylo společenství s okolními sbory, vody s mládeží, tábory s dětmi. Mými učiteli se stali kolegové Vojen Syrovátka, Miloslav Vašina, Michal Kitta, Marek Bárta, Tomáš Molnár. Postupně se začala požehnaně dařit práce s dětmi a rodinami. Po narození třetího dítěte už jsme ale narazili na hranici možností naší rodiny, mimo jiné proto, že většina farářské práce se odehrávala v našem bytě. V Kostelci jsme byli 11 let. Vzpomínáme s vděčností, odcházeli jsme neradi. Před dvěma a půl lety jsme přišli do sboru v Břeclavi. S mnoha aktivními a obětavými lidmi jsme se pustili do projektu otevírání sboru a církve veřejnosti. Mnoho věcí se s Boží pomocí a za velkého nasazení mnoha dobrovolníků a štědrých dárců podařilo, mnoho je ještě před námi - máme velkou radost, a taky velké plány a velkou naději, snad nám Pán Bůh dá dost sil. Aktuální stav můžete sledovat na facebooku a webových stránkách našeho sborového centra Bethseda.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.