David Sláma /úvahy 20-13 (20.-29.4.)

Bratrská jednota baptistů

Narodil jsem se 7. 11. 1976 na severní Moravě v Šumperku. Je to krásné městečko ležící pod pozvolna se zvedajícími kopci Jeseníků. Tady jsem chodil do školy. Rodiče mě tu vodili do shromáždění (baptistického sboru). Taky jsme jezdili na konference všech sborů do Prahy do sboru na Vinohradech. Tady jsem slyšel evangelizační kázání a pak byla výzva k přijetí Ježíše jako osobního Zachránce. Věděl jsem přesně, že dělám věci, se kterými Bůh není spokojený, že hřeším a že bych s ním nemohl být v nebi. Tak jsem šel dopředu a pak se modlil s jedním kazatelem, který byl k dispozici těm, kdo chtěli odevzdat svůj život Pánu Ježíši. Ten se mě po modlitbě zeptal, jestli mám v srdci pokoj. Musel jsem říci, že ne. Musel jsem ještě vyznat konkrétně jeden hřích. Potom jsem opravdu ten pokoj pocítil, a že mi Bůh odpustil, očistil.
Po gymnáziu, které jsem absolvoval v Šumperku, jsem se rozhodoval, kam jít na vysokou. Chtěl jsem nějak Bohu sloužit, tak jsem se zajímal o studium teologie. Nakonec mi doporučili školu na Slovensku v Banské Bystrici – Katedru teologicko-misijního semináře (dnes Katedra teologie a katechetiky). Nastoupil jsem v roce 2000 na pětileté studium. Moc se mi tam nechtělo, ale nakonec jsem byl velmi rád, že jsem tam mohl studovat – pro duchovní i akademickou úroveň, výborné učitele, ekumenický charakter školy (školu založilo Evangelikální sdružení církví s tehdejšími členy: AC, BJB, CB, ECM, Křesťanskými sbory, misijní hnutí AD 2000 a New Eastern Europe for Christ; studenti přicházeli ale i z jiných církví, takže bylo velmi obohacující vidět jiné způsoby zbožnosti, přemýšlení, praxe). Odtud vedly moje kroky nejprve na tři roky do Prahy, kde jsem dělal praxi ve vinohradském sboru pod bratrem kazatelem Milošem Šolcem mladším. Měl jsem na starosti vedení skupinky na sídlišti v Řepích a také jsem se zapojil do skupiny vedení mládeže. Dodnes máme s těmi, kteří tenkrát mládež vedli dobrá přátelství, a rádi se vidíme. Byl to pro mě požehnaný čas a cítil jsem se tam jako doma. Potom jsem téměř čtyři roky strávil jako misijní pracovník v malé vesničce Brniště. Tady jsem vedl biblické hodiny, měl některá shromáždění a pomáhal ve sboru, s čím bylo potřeba. Bydlel jsem zde u rodiny Kucových, která mě přijala jako za vlastního a podporovala. Tady jsem na mládeži poznal svou budoucí manželku, Adélku. Poté mě oslovili bratři a sestry ze sboru v Chebu. Modlil jsem se za to, souhlasil s kandidaturou a nakonec mě ve sboru v roce 2007 zvolili za kazatele. Musím říci, že mi Pán Ježíš dával milost a vedl i přes moje chyby a nerozhodnost. Bůh mi dal pomoc v mé manželce. Jsem za ni moc rád. Můžeme prožívat Boží pomoc v manželství a ve službě. Bůh nám požehnal čtyřmi dětmi, máme sedmiletou Ladu a čtyřletého Vojtíška, dvouletou Vendulku a čtvrtý je měsíční Jurášek.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.