Filip Gärtner - úvahy 49 (11.4.-20.4.)

Jsem rodilý Pražák. Narodil jsem se roku 1973 v Podolí poblíž Braníku, kde moji rodiče bydleli. Prahu mám pod kůží, i když se spíše považuji za venkovana, protože jsem vyrůstal v Satalicích, na jejím východním okraji v domě s velkou zahradou. Podstatnou část dětství jsem trávil venku a v místním lese se svými kamarády, kde jsme prožili mnohá dobrodružství. Moje cesta ke Kristu byla pozvolná, často jsem říkal, že pocházím z nevěřící rodiny, ale není to celá pravda. Pán Bůh začal v mé široké rodině. Moji strýcové a tety jsou praktikující katolíci. Můj dědeček hrál v katolickém kostele v Braníku na varhany, byl to takový polyhistor - amatérský malíř a zpěvák ve sboru, včelař, sadař, studoval historii, zapojil se po 89´ do politiky. Často jsme k nim jezdili, jako nemluvně jsem tam byl i pokřtěn. On byl první, kdo mě a mým dvěma sestrám vyprávěl příběhy z Bible. Moje maminka začala být aktivní katoličkou až v poslední době, táta je dost vzdálený pozorovatel - sympatizant spíše evangelíků, měl blíže do evangelického sboru v Libni. Nikdo z nich mi o živém vztahu k Bohu skrze Ježíše Krista neřekl, v duchu jsem jim to pak vyčítal. To už ale neplatí, Pán Bůh měl pro mě svoji cestu.
Uvěřil jsem po revoluci díky mému spolužákovi na gymnáziu, který mě vzal jako hledajícího na skupinku mladých křesťanů. Tam jsem vydal svůj život cele do Ježíšových rukou a toužil jsem, ať si mě použije pro svoji službu, jak on chce. Později jsem začal chodit do mládeže sboru Evangelické církve metodistické v Ječné ulici v Praze. Až po letech mi někdo řekl, že jsou tam o patro níže i bohoslužby, začal jsem tedy chodit i na ně. Později jsem navštěvoval i biblické hodiny u faráře Vladislava A. Žáka, který byl velkým znalcem Bible, zejména Starého zákona a členem překladatelské komise Ekumenického překladu. Jeho působení vyvažovalo mou ještě neukotvenou víru ovlivněnou letničním hnutím, které v té době bylo napříč církvemi velmi silné. Již tehdy začala zrát moje touha jít studovat teologii a sloužit Bohu na plný úvazek. Pán Bůh mě ale připravoval postupně.
Po gymnáziu jsem studoval vychovatelství na nástavbě na střední pedagogické škole, kde jsem se seznámil se svojí ženou. Vzali jsme se ještě před začátkem mého studia na Evangelické teologické fakultě. Cele se mi tam otevřel svět biblistiky, religionistiky, dogmatiky a filosofie. Když jsem fakultu dokončil, nastoupil jsem do Střediska křesťanské pomoci v Horních Počernicích na civilní službu do azylového domu jako sociální pracovník. Byla to pro mne naprosto nová zkušenost, která mne velmi obohatila. Ještě jsem se ale necítil zralý nastoupit jako odpovědný kazatel na sbor, a proto jsem zůstal až do roku 2007. Pracoval jsem jako fundraiser, PR manažer a projektový pracovník. Později se k tomu přidala ještě další zkušenost, které mi hodně pomohla v mém sebepoznání. Prošel jsem 5tiletým výcvikem ve skupinové psychoterapii s psychoanalytickým zaměřením. Tam se nastartoval můj zájem o psychologii a terapii. V roce 2008 jsem nastoupil do Komunitního centra Maják v Praze jako vedoucí Nízkoprahového centra pro děti a supervizor terapeuta.
To jsem se již nějakou dobu pohyboval také ve vodách finančního byznysu a nakonec jsem 6 let pracoval jako makléř a konzultant pro retailové klienty. Práce s lidmi mě naplňovala, finance je navíc oblast velmi zajímavá. Tlak na výkon, který člověka naučí řešit podstatu a být efektivní, ale postupně narůstal a začal mě svazovat. V té době jsem již měl jasno, že mě Pán povolává cele do služby. Proto jsem přijal nabídku na částečný úvazek jako kaplan a duchovní zpět do SKP Horní Počernice, kde jsem v letech 2010-12 pracoval se sociálně vyloučenými, zejména s Romy. O rok později jsem absolvoval vikariátní praxi v metodistickém sboru Plzeň - Lochotín a od poloviny roku 2013 jsem přijal služební přidělení jako odpovědný kazatel do sboru ECM v Praze - Strašnicích, kde sloužím. Moje rodina mi je velkou oporou. Pán dal mě a mojí ženě Hance dvě nádherné dcery: Aničku (15let) a Marii (10 let).

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.