Pavel Černý /úvahy 20-30 (7.10.-16.10.)

Církev bratrská

Patřím k těm, kteří pamatují život v období komunistické totality. Jako sedmiletý jsem vnímal, když otec ztratil své zaměstnání, protože nechtěl přestat sloužit jako kázající starší sboru. Když mi bylo dvanáct let, tak byl odsouzen a uvězněn kazatel našeho sboru a čtyři členové staršovstva za tzv. „maření státního dozoru nad církvemi“. Za obviněním se skrývala běžná služba v církvi, práce s mládeží a několik evangelizačních programů. Byly to doby velmi těžké, kdy jsem začínal chápat, že cesta za Kristem může přinést také bolest a utrpení. Spásu dostáváme zdarma, ale Ježíš od svých učedníků žádá, aby vzali své kříže a následovali.
Nepochybně se tyto zkušenosti promítly do mého duchovního života a po čase jsem mohl odevzdat svůj život Kristu. Jako gymnazistu mě přitahovaly přírodní vědy, především biologie, a tak jsem se po maturitě snažil dostat na přírodovědeckou fakultu do Prahy. S mým nevalným kádrovým posudkem to nebylo lehké. Začal jsem pracovat jako laborant v genetickém ústavu Akademie věd. Velmi mě to těšilo. Po roce jsem dostal dobré doporučení a v roce 1968 byl přijat ke studiu. Pán Bůh měl ale pro můj život jiný plán. V srpnu 1968 začaly v Praze rachotit tanky, z různých míst se ozývala střelba a tekla krev. Naše země byla okupována armádami pěti států. Během září a října jsme jako studenti stávkovali, ale postupně náš odpor byl zlomen a začala běžná výuka. Studium bylo zajímavé, ale stále více jsem si všímal ostatních studentů a mnoha dalších lidí. Okupace těžce poznamenala náš národ. Nastala další emigrační vlna. Mnoho lidí odcházelo do zahraničí a jiní prožívali skepsi a beznaděj.
V této situaci jsem udělal několik pokusů hovořit s lidmi o naději evangelia. Při tom jsem poznal, že mi chybí hlubší znalost Bible a křesťanského učení. Po několika měsících vnitřního zápasu jsem prožil povolání ke službě Božím slovem. Šel jsem se přihlásit na Evangelickou teologickou fakultu a využil tak tehdy jedinou možnost, kde jsem mohl studovat Bibli, teologii, církevní dějiny. S trochou nadsázky mohu povědět, že sovětská okupace se stala nástrojem změny mé životní cesty. Biologie je úžasnou vědou, která se dotýká Bohem stvořené přírody. Je to věda o pozemském životě. Teologie je věda, která se dotýká věčného života. Je to věda o zkoumání Bible a její interpretace do dnešní situace. Změny v zaměření svého života jsem nikdy nelitoval. Stal jsem se kazatelem a pracoval s lidmi v různých sborech a také ve společnosti. Po sametové revoluci v roce 1989 v církvi i ve společností nastaly velké změny. Zmizeli církevní tajemníci a s nimi cenzura. Otevřely se hranice a začaly přicházet dobré i špatné vlivy a nebezpečná pokušení. To vše je pro církev velkou výzvou. Věřím, že jedině Boží slovo nás může i dnes vést a dovést k cíli.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.