28Jóab dal zatroubit na polnici, všechen lid se zastavil a Izraele už nepronásledoval. Dál již nebojovali.



Trpělivá důvěra

Věříš Bohu, i když se věci ve tvém životě dějí jinak než by sis přál?

Všimněme si, že se David stále doptává Boha, co má dělat. Nechce být svévolníkem! Bůh jej poslal do Chebrónu, kde jej lid pomazal za krále, ale pouze nad Judou. Dále se dočítáme, že ostatní izraelské kmeny jej za krále nepřijaly. Z toho můžeme vidět, že Davidova cesta ke kralování nad celým nerozděleným královstvím byla trnitá. Vždyť v Chebrónu kraloval nad Judou sedm a půl roku (v.11).

Dále čteme o velmi smutné skutečnosti – o bratrovražedných bojích. Jak smutné je vidět bratry, kteří bojují proti sobě. Všimněme si, že to není David, který by připojil ke svému království ostatní kmeny násilím. Naopak je to Abnér, velitel Saulova vojska, který chce získat zpět Judsko pro Saulova syna.

Jednou z věcí, které se můžeme z tohoto vyprávění naučit, je trpělivost. David trpělivě očekával, že Bůh sám jej dosadí za krále nad celým Izraelem. Nechtěl si nic vzít násilím a urychlit tak celý proces. Věděl, že by to nebylo Hospodinem požehnané.

Hospodine, prosíme Tě, proměňuj naše srdce, aby bylo trpělivé v jistotě, že jsi to Ty sám, kdo vede celý náš život.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.