17Řekl: "Hospodine, nechť jsem dalek toho, abych udělal něco takového. Což to není krev mužů, kteří šli s nasazením života?"



Oddanost až na smrt patří jedině Bohu

Jak můžeme dát Bohu i vedoucím v církvi najevo naši oddanost?

Když David utekl od Saula, byl sám. Těžký úděl ale měla řada dalších mužů té doby (1 S 22,2). David byl člověkem podle Hospodinova srdce. Zdrojem jeho síly k boji byla oddanost Hospodinu. Čistá, oddaná zbožnost získává, zapaluje, inspiruje další. Na muže, kteří svůj trpký osud spojili s Davidem, měla časem proměňující vliv. Z lidí, obtížených problémy všeho druhu se díky Davidovi časem stali hrdinové. Byli si dobře vědomi, komu za svou životní proměnu k lepšímu vděčí. Možná hledali způsob, jak Davidovi tuto vděčnost viditelně projevit. Když David vyslovil svou prosbu, tři z nich se do Betléma vypravili. Kdyby David svou prosbu myslel vážně, donesené vody by se bez rozpaků napil. Někteří by si mohli i myslet, že si to „zaslouží“. Davidovi ale došlo, že ta voda má cenu krve těch mužů. Oddanost je v rodině, zaměstnání i církvi ceněná vlastnost. Meze má tam, kde se člověk snaží postavit na místo, které patří jen Bohu. Aby byla dnešní Církev plná Ducha svatého a moci, potřebuje vedoucí Davidova charakteru a oddané věřící, podobné třem mužům z dnešního čtení.

Pane, ukaž mi, v čem mi může být tento příběh inspirací v mém následování Tebe samotného.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.