17Když David uviděl anděla bijícího lid, pravil Hospodinu: "Hle, já jsem zhřešil a já jsem se provinil; co však učinily tyto ovce? Buď tedy tvá ruka proti mně a proti domu mého otce!"



Hřích se usmíří jedině obětí

Přijímáme Boží výchovu?

Jak bylo řečeno, Hospodinův hněv nejprve vzplanul proti Izraeli, ne proti Davidovi. Dobrému králi nemůže být jedno, jak si národ před Bohem stojí, nebo co se s národem děje (Př 14,28). David si uvědomuje, že i on sám nese vinu, neboť neobstál ve chvíli, kdy ho Hospodin proti Izraeli podnítil. Pohroma sice měla po třech dnech ustat, hřích ale nepřikryje čas, ale jedině smírčí oběť. David zástupně nabízí sebe a svou rodinu jako ty, na koho má dopadnout celý Boží hněv (v. 17). Lze v tom zahlédnout předobraz Kristovy zástupné oběti na kříži za hříchy lidstva, tedy za každého z nás. Oběť, aby byla skutečnou obětí, musí obětujícího něco stát. Proto David nepřijme Aravnovu nabídku a vše potřebné k oběti opatří za své. Podobně i my sami musíme Bohu vyznat své hříchy a prokázat víru sami za sebe, nemůže to za nás nikdo udělat.

Bože, děkuji ti, že jsi dobrý Otec, a že se o své děti staráš a vychováváš je. Kéž Tvojí dobrou výchovu bezvýhradně přijímáme (Žd 12,5-7). Ať neuděláme tu chybu, že bychom kvůli okolnostem zpochybňovali Tvůj dobrý charakter nebo záměry.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.