4Polož se pak na levý bok; vložíš na něj nepravost izraelského domu a tolik dnů, kolik budeš na něm ležet, poneseš jejich nepravost.



Realita hříchu

Je hřích v našem životě standardem?

Ezechiel se stává divadlem pro Izraelce. Jsme svědky toho, jak Bůh s jediným hercem režíruje jakési obrovské symbolické drama. Jako by Bůh na těchto scénách ilustroval nejen fyzickou, ale i duchovní realitu: Jeruzalém je obležen vojskem a zároveň oddělen od Boha. Velká železná pánev je mezi ním a tím, kdo 390 + 40 dní nese jeho viny. Ezechiel jakoby v tomto božím divadle reprezentuje Krista - stává se jeho předobrazem. A Boží soud dopadá na město, na národ po kterém Bůh velmi touží a který si vyvolil.

Jak tato kapitola z prorocké knihy hovoří do našeho života? Možná stejně jako Izraelci z Ezechielovy doby si ani my dnes neuvědomujeme rozměry a dopad našeho hříchu. Izrael žil léta v nepravosti, za kterou jej nakonec Hospodin potrestal. Když v něčem žijete dlouho, otupíte. Stane se to standardem. Nestal se nějaký hřích v našem životě standardem? Nejsme vůči něčemu otupělí? Obraťme se s otázkou k Ježíši. Je blízko a hledí na nás. A mezi námi a jím není žádná železná pánev.

Pane, prosím ukaž mi, jestli v mém životě není hřích, na který mám toleranci. Je něco zlého, co nevidím a co si neuvědomuji?

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.