4a poručil mu: "Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají."



Vyhlazení i záchrana

K čemu jsme zachráněni?

 V dřívějších kapitolách knihy Ezechiel jsme se dočetli o jakémsi principu Božího soudu. A tento motiv se opakuje i zde. Pán Bůh říká: „ Jejich cestu obrátím na jejich hlavu.“ Hospodin opravdu není soudce nebo policista, který čeká na přešlap židů, aby je v jejich přestupku nachytal. Ne. Jeho soud je takový, že svůj lid prostě ponechá napospas jejich způsobům, jejich hříchům, jejich vlastnímu zlu. Země je plná prolité krve a město je plné násilí - za toto všechno mohou Izraelci. Přesto - jsou tady ti, kteří vzdychají a sténají kvůli nepravosti a ti mají být označeni, aby se jim Boží soud vyhnul. Pán Bůh stojí při těch, kteří se k němu obrací v každé situaci, i kdyby to mělo být uprostřed naprosté národní katastrofy!

Jako křesťané máme být solí země, což pravděpodobně znamená, že budeme vždy menšina. Soli v pokrmu stačí málo na to, aby byl celý pokrm osolený. Pán Bůh zřejmě nečeká, že všichni najednou uvěří, že se změní naše kultura, že se celé národy obrátí ke Kristu – alespoň ne v našem věku. Ale určitě čeká, že hrstka křesťanů osolí celou zemi, protože to je to, k čemu nás povolal. Zbožní Izraelci v Ezechielově době neměli to štěstí být solí země, stačilo, že byli ušetřeni. Naše situace je jiná. Žijeme v době církve, která má Kristovo zmocnění a zaslíbení, že ji brány pekelné nepřemohou. Buďme solí, buďme silou, buďme změnou.

Učiň nás, Pane, solí země, vždyť neseme pečeť tvého Ducha!

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.