17Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: "Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá? 18Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! 



Zatvrzelé srdce nechápe

Jaké mám srdce?

Po osobní zkušenosti učedníků, kdy Pán Ježíš Kristus rozmnožil chleby a ryby a nasytil tak pětitisícový zástup lidí, učedníci přesto měli své srdce zatvrzelé. Oni nechápali, čeho byli před nějakou dobou svědky. I když to na vlastní oči viděli, tak v tuto chvíli jako kdyby byli slepí. A i když vše slyšeli, jako kdyby byli hluší, a vůbec jako by na to vše zapomněli (8,18)

Stejná věc se může přihodit i nám. Můžeme mít mnoho osobních zkušeností ve víře s Ježíšem Kristem v následování ho, a přesto všechno můžeme přijít do bodu, kdy najednou budeme hledět a budeme jako slepí, protože se zahledíme podobně jako učedníci, pouze na materiální svět, ve kterém nemusíme vidět žádnou budoucí perspektivu, spíše naopak. Můžeme vnímat očekávaný nedostatek, problém, který vznikne. Jako kdybychom zapomněli, že On se celou dobu o nás staral.

Cožpak nás i dnes náš Pán neubezpečuje? I na jiných místech Písma, jsme ujišťováni, že si nemáme dělat starosti o zítřek (Matouš 6,34). Máme hledat ne to pozemské, materiální, ale hledat především Boží království a jeho spravedlnost, a to vše ostatní nám bude přidáno (Matouš 6,33). Bůh nás svým Slovem vede k tomu, abychom očima viděli a ušima slyšeli a proměněným, masitým srdcem chápali.

Spolehni se duše má, Pán ti co chce, vždycky dá. Postará se, zajistí, v srdci tvém tě ujistí.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.