Zloba a strach

Proč nám svítí „zelená“?

Většina lidí, s nimiž se člověk potká, se chová laskavě či alespoň neutrálně. Když jsme v Čechách prožívali chvíle na začátku karantény roku 2020, přihodilo se mi, že jsem šel na poštu a na přechodu byla červená. Na druhé straně stála šedovlasá paní s hůlkou, hodně přes osmdesát a bez roušky. Auta kolem nás hučela a já si pomyslím: "Tak tahle paní by roušku mít rozhodně měla!“ Naskočí zelená a jdeme proti sobě, a když se míjíme udělá úkrok ke mně a vyštěkne do obličeje: "Zhebni!" Je to tak nečekané, že ujdu ještě pár kroků, než se konečně ohlédnu a dojde mi velikost zloby. Paní na vratkých nohou ještě cosi brblá a pomalu přechází na druhou stranu. Stojím na chodníku, dívám se za ní a je mi pouze jasné to, že neklid a obavy občas přemohou každého. Lpí na životě a já s rouškou ohrožuji její klid. "Zhebni!" Zničit strach nelze a "práh strachu" máme každý jinde. Strach je hluboko v každém z nás. Všichni jsme na "přechodu", jdeme životem, zatím nám svítí zelená.

Otče, prosím za všechny, co přemáhá strach. Prosím, ať síla Tvé lásky nás posouvá životem, přináší pokoj a dobré světlo pro cestu života. Amen

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.