Pátek 23. února

Genesis 44,18-34

¹⁸Juda k němu přistoupil a řekl: "Dovol, můj pane, aby tvůj otrok směl promluvit ke svému pánu. Ať proti tvému otroku nevzplane tvůj hněv. Ty jsi přece jako sám farao. ¹⁹Můj pán se svých otroků vyptával: "Máte ještě otce nebo bratra?" ²⁰My jsme svému pánu odvětili: "Máme ještě starého otce a malého hocha, kterého zplodil ve svém stáří. Jeho bratr je mrtev, zůstal tedy po své matce sám; jeho otec jej miluje." ²¹Nato jsi svým otrokům řekl: "Přiveďte ho sem ke mně, chci ho vidět na vlastní oči." ²²My jsme svému pánu odvětili: "Ten chlapec nemůže svého otce opustit. Opustí-li jej, otec zemře." ²³Ale ty jsi svým otrokům řekl: "Nepřijde-li sem s vámi váš nejmladší bratr, nikdy nespatříte mou tvář." ²⁴Když jsme pak přišli k tvému otroku, mému otci, oznámili jsme mu slova mého pána. ²⁵Později náš otec řekl: "Nakupte nám znovu trochu potravy!" ²⁶My jsme odvětili: "Nemůžeme tam sestoupit. Sestoupíme tam jen tehdy, bude-li s námi náš nejmladší bratr. Tvář toho muže nespatříme, nebude-li náš nejmladší bratr s námi." ²⁷Tvůj otrok, náš otec, nám řekl: "Vy víte, že mi má žena porodila dva syny. ²⁸Jeden mi odešel. Naříkal jsem: Rozsápán je, rozsápán. Už jsem ho nespatřil. ²⁹Vezmete-li mi i tohoto a přijde-li o život, uvalíte na mé šediny neštěstí a přivedete mě do podsvětí." ³⁰Co teď, až přijdu k tvému otroku, svému otci, a chlapec, na němž lpí celou svou duší, s námi nebude? ³¹Jakmile spatří, že chlapec s námi není, umře. Tvoji otroci uvalí žal na šediny tvého otroka, našeho otce, a přivedou ho do podsvětí. ³²Tvůj otrok se za toho chlapce, aby ho otec pustil, zaručil takto: "Nepřivedu-li ho k tobě, prohřeším se proti svému otci na celý život." ³³Proto dovol, aby tvůj otrok zůstal u svého pána v otroctví namísto tohoto chlapce, a chlapec ať smí se svými bratry odejít. ³⁴Jak bych mohl k svému otci přijít, kdyby chlapec nebyl se mnou? Což bych se mohl dívat na utrpení, které by mého otce postihlo?"