17Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí - jak v něm může zůstávat Boží láska?
Boží láska je dar, který posílám dál
Jaký vliv mám na své okolí?
Když mají křesťané charakterizovat Boha, nejčastěji používají přirovnání, že Bůh je láska. Co tím však myslí? Shrnuje to dvě základní myšlenky: že Bůh je milující bytost, která dělá vše pro to, aby se jeho děti měly dobře a také to, že je nám lidem v prokazování lásky absolutním příkladem. Minimálně podobný typ lásky bychom měli vyzařovat také my jako křesťané. Je zvláštní, že apoštol Jan použije jako měřítko projevování této lásky obyčejnou lidskou solidaritu a soucit. Jsou to často malé věci, které mohou lidem kolem nás ukázat, že je milujeme. Jan o tom mluví ve verši 17.: „Má-li však někdo dostatek v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, jak v něm může zůstávat Boží láska?“ Naše životy jsou v tomto smyslu určitým zrcadlem: odrážíme do svého okolí to, co přijímáme. Pokud přijímáme Boží lásku, odrážíme ji do svého okolí. Pokud je naší prioritou něco jiného, lidé si toho všimnou. Dávejme si tedy pozor na to, co odrážíme do svého okolí.
Bože, dávej mi plnost lásky, kterou budu moct předávat ostatním.