1 Korintským 9,16

Pavlův příklad pokory

Mohu nabídnout svůj příběh jako příklad k následování?

Slova učí, příklady táhnou. Pavel si je vědom pravdivosti toho přísloví.  Proto v předchozím fragmentu apoštol kárá ty, „kdo mají poznání“ za pohoršení, které působí těm, kdo poznání nemají. Nyní se rozhodne poukázat na své osobní svědectví a nabídnout ho čtenářům jako příklad k následování. Je to docela riskantní krok, když adresáti Pavlových slov ho mohou podezírat z pýchy a povyšování nad ostatními. Na to riziko je Pavel přípraven a vydává svůj příběh a svou zkušenost do rukou čtenářů: na nich nechává rozhodnutí, zda jeho svědectví přijmou. V tom se projevuje Pavlova svoboda: není otrokem své dobré pověsti, ale hlasatelem evangelia, které mu bylo svěřeno.

Vedle ctnosti pokory hrozí člověku nebezpečí pokory falešné, která překáží v přiznání si své vlastní hodnoty a nechce vidět dobro, které konáme. Pavel, který se chlubí svými slabostmi (2 K. 12,9) má v sobě dost pokory, aby viděl krásu díla, ke kterému byl povolán a uměl svým příkladem posloužit ostatním.

Modlím za pokoru a za odvahu dávat svědectví.