2 Královská 4,3b

Bůh dává větší dary, než o jaké jsme schopni prosit

Co všechno jsem ochoten nabídnout Hospodinu, aby to naplnil svou přítomností?

Text nenápadně začíná výčitkami Hospodinu. Jak to, že když umřel prorok nebo jeho žák čili muž, který sloužil Hospodinu a který se bál Hospodina, osudem jeho dětí bude otroctví? Zákon totiž dovoloval, aby záplatou za neuhrazený dluh byla otrocká práce dlužníka nebo jeho dětí vůči věřiteli (však ne delší než 6 let). Pár let v otroctví jako odplata za službu Hospodinu a za nezaviněný dluh, který byl důsledkem neúrody?

Eliša nic nevysvětluje a neospravedlňuje Boha, jen se spolehne na Hospodinovu štědrost a na spolupráci ze strany této ženy. Přesto, že doma je pouze jedna baňka oleje, prorok prosí, ať přinese prázdné nádoby od svých přátel a ať se nespokojuje s málem! K čemu nosit domů prázdné nádoby? Snad jen proto, aby viděla svou chudobu a beznadějné rozpoložení? Rozumnější je přinést domů jen „něco“ a nenamáhat se zbytečně.

Za chvíli měla žena poznat, že její úsilí a důvěra nebyly zbytečné. Jak moc by litovala, kdyby se spokojila jen s málem…

Modlím se, abych uměl svěřit Hospodinu k naplnění všechna místa ve svém životě.