14Vždyť jsme smrtelní, jsme jako po zemi rozlitá voda, která se nedá sebrat. Bůh však nechce život odejmout a velmi se rozmýšlí, aby zapuzeného od sebe zapudil nadobro.



Milosrdná lež nebo moudrý zásah?

Je možné omluvit lež, která je promluvena ve prospěch druhého člověka?

Příběh Davidovy rodiny pokračuje další epizodou, kde jednu z klíčových rolí hraje Jóab. Je to muž, který se proslavil jako vojevůdce Davidova vojska v mnoha bitvách.

Ve 14. kapitole můžeme vidět Jóaba jako zákulisního hráče v rodinném dramatu královské rodiny. Nicméně situace je taková, že královský syn Abšalóm se skrývá u krále Gešúru Talmaje. Jóabovi se jej zřejmě zželelo a tak vymýšlí „milosrdnou lež“, kterou by krále vmanipuloval do situace, kdy mu nezbude nic jiného, než Abšalómovi odpustit a přijmout jej zpět. Nejslavnější Davidův generál získává pro svůj plán jakousi bezejmennou ženu. Vdova byla jistě moudrá, když ji tak Písmo popisuje, ale nepravdivá „legenda“ se nerodí v její hlavě. Je to nápad Davidova vojevůdce Jóaba, který ji přesně instruuje, co a jak králi říci.

Král však není nějaký nazdárek a ženu brzy prokoukne, přitlačí a přímo se jí zeptá, jestli to celé nezosnoval Jóab.

Výsledek se z Písma dozvídáme: David Abšalómovi částečně odpustí a umožní mu vrátit se do Jeruzaléma. Ovšem setkání s otcem a králem v jedné osobě mu umožněno není: „Abšalóm se tedy uchýlil do svého domu a královu tvář nespatřil.“

Etický problém, který je v příběhu nastolen, je starý jako lidstvo samo. Je možné použít lež v situacích, kdy jednáme ve prospěch druhého člověka či za účelem jakéhosi „vyššího dobra“? Platí zásada, že účel světí prostředky a znamená to tedy, že můžeme v určitých situacích použít manipulaci, nepravdu, případně i něco horšího (např. zabití)? Odpověď opět nemusí být jednoznačná. Účel v žádném případě nesvětí prostředky, ale neznamená to, že nejsou důležité pohnutky. To, proč něco děláme, je vždy důležité. A to my jako lidé většinou u druhých nemůžeme posoudit. Do srdce člověka vidí jen Hospodin a to je i případ našeho příběhu, kdy nevíme, co vedlo Jóaba k jeho činu. A právě proto Ježíš v jedné své řeči říká: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni!“

Naše soudy bývají povrchní, nekvalifikované a hlavně nám vůbec nepřísluší. Jediný, kdo může soudit spravedlivě, zodpovědně a je to v jeho kompetenci je Hospodin, náš Bůh.

Děkuji ti, Bože, že jsi spravedlivý soudce.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.