9Tu se ti z vás, kdo vyváznou, na mě rozpomenou mezi pronárody, kam budou odvlečeni do zajetí, až dopustím, aby bylo rozbito jejich smilné srdce, jež se ode mne odvrátilo, a oči smilně se dívající po jejich hnusných modlách. Tím se zhnusí sami sobě pro zlo, které všemi svými ohavnostmi napáchali.



Světélko naděje

V čem spočívá milost?

Konečně. Po několika kapitolách hrůz Božího soudu nad Izraelem a naplnění kleteb se uprostřed kakofonie zmaru, zničení, utrpení a smrti ozývá alespoň slaboučký tón naděje. Bůh uprostřed svého soudu skrze Ezechiele promlouvá ke zbytku Izraele, který ušetří. Ten, který s odřenou kůží přežije, toho Hospodin ušetří a ten si na něj vzpomene. Ten se probudí z letargie hříchu a pozná svojí vlastní hříšnost a bude se sám sobě hnusit…

Soud, který během Ezechielovy doby konal Bůh nad Izraelem, značí období snad největšího propadu ve starozákonních dějinách vyvoleného lidu. Ale dokonce uprostřed Božího rozhořčení nad nevěrným a modlářským národem Bůh hovoří o milosti. A milost proměňuje. Milost je síla, která sestupuje do hloubi člověka, do nitra jeho srdce. Milost jakoby měla moc změnit od základu náš pohled na svět i sebe samé. Milost přetrhává pouta hříchu a otevírá zrak duchovně slepým, kteří najednou vidí - vidí svoji vinu, svoji bídu a svoji potřebu Boží vykupující lásky. Učme se od Boha. Hledejme cestu milosti, která může proměnit naše vztahy, naše jednání, naše vnímání světa a nakonec i lidi kolem nás.

Pane Bože, pomož mi žít v milosti a prokazovat milost ostatním lidem.

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.