8Odvětili mu: "Měli jsme sen, avšak není tu nikdo, kdo by jej vyložil." Josef jim nato řekl: "Což vykládat sny není věc Boží? Jen mi je vypravujte."
Mistr snů
Zajímá mě, co druzí cítí?
Z biblického Dekameronu se najednou dostáváme do příběhu Hraběte Monte Christa. Jak uniknout ze žaláře? I ve vězení dělá Josef kariéru. Ani tam nezahořkne a nezabývá se jen sám sebou. Všímá si sklíčenosti spoluvězňů. Snad tedy stále se opakující věta „s Josefem byl Hospodin“ znamená, že Josef je s druhými lidmi a zajímá se o ně, protože vnímá, že i oni mají pro Hospodina cenu. Nyní jsou to vznešení vězňové, kterým Josef vykládá sny. Vykládá je logicky – pučící vinná réva a zrající víno jsou dobrá znamení, klovající ptáci naopak znamení špatné. Josef při výkladu netaktizuje, říká přímo dobrou i špatnou zprávu. Snad tím pomáhá oběma vězňům – i pekař má tři dny na uspořádání svých záležitostí. Nejvyšší číšník na Josefa a jeho prosbu zapomíná, snad chce z mysli i paměti vytěsnit celou dobu vězení. Josef svou službu nedělá pro odměnu, ale přesto čeká – a doufá. A kdo přemýšlí nad sny, měl by si říci nejen, že uspokojivou odpověď při výkladu snu dává Bůh (Gen 41, 16), ale také to, že sny mohou jen zrcadlit něco, co člověk prožívá a vynořují se z vlastního nevědomí (Iz 29, 8).
Hospodine, někdy nevíme, kde je v našich životech tvé vedení a zdá se nám, že jsi daleko a vůbec k nám nemluvíš. Přesto chceme žít pro tebe i pro naše bližní. Uč nás na tebe čekat.