Izajáš 35,1

Píseň vykoupených

Dokážu se nechat povzbudit?

Píseň vykoupených je název dnešního čtení. Kapitola plná naděje a povzbuzení. Jak jinak, když Bůh sám je takový, stal se slovem a slovem je také vyjádřený. Píseň je to radostná těm, kdo mají oči k vidění a uši k slyšení. Nesmím však dát jen na své pocity a jimi se nechat určovat. Cítím-li se jak suchopár na poušti i tak se mohu a mám v Bohu radovat, pak přichází změna, rozezní se jásot a jak z růže květ vykvetu, nádheru svého Boha totiž spatřím.

Pokud se cele zaměřím na něho a jeho vládu, jak píše Pavel Kol 3,1, povstanu a dodám sílu ochabujícím rukám, zpevním kolena podlomená, vzchopím se a nebudu se bát, tehdy mé oči prohlédnou, uši uslyší a jazyk se rozjásá. Na poušti pak prameny vodní uvidím, na pustině potoky. Bůh mi cestu ukáže tak jasně, že ani hlupák na ní nezbloudí.

Na počátku poušť a suchopár, na konci radost a veselí – pokud svou naději zas i dnes vložím v Hospodina, svého Boha. Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život, čteme ve Slově na cestu Ř 8,13.