17A učil je: "Což není psáno: `Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy´? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů."
Boží dům
Kde je pro mě pravý dům modlitby?
Přiznám se, že zlobit se na strom, který nenese plody, když není ještě čas úrody, mi nedávalo moc smysl. A navíc očekávat plody mimo sezónu. Vyčetla jsem však, že fíkovníky na Blízkém východě nesly dva druhy ovoce. Nejdříve, když začalo na jaře vyrážet listí, objevily se na větvích ještě před fíky malé bobulky. Bylo jich hodně a byly chutné. Poutníci je během cest rádi trhali. Strom, na kterém rašily listy, mohl z dálky vypadat dobře, ale pokud na něm nerostly žádné bobulky, byl nemocný nebo už dokonce uvnitř odumíral.
Ježíšovi snad při jeho návštěvě chrámu připadala obdobně zbytečná tehdejší zbožnost. Je tam plno shonu, hluku, hemžení, modlitby, oběti, jak v pásové výrobě. Ale je to jakési vyprázdněné. K čemu vedou všechny ty aktivity? Taková náboženská praxe nenese žádné plody. Je zbytečná.
I my máme svůj dům modlitby. Setkáváme se tu s obdobně smýšlejícími, a též konáme ledasco, co nám přijde náramně důležité. A přece se naše srdce nemusí vůbec měnit, nemusí být vůbec dotčeno.
Prosíme, Pane, proměňuj nás svým Duchem, ať nejsme jen „nedělními“ křesťany.