Matouš 20,14

Taková nespravedlnost

Kde já posuzuji nesprávným způsobem?

Taková nespravedlnost! Provokace! Pětkrát byl Pán na tržnici, pět skupin dělníků najal. My jsme byli první, ale teď musíme čekat celou frontu na výplatu – byli jsme nespravedlivě posláni na konec, protože se vyplácí od posledních k prvním! Kdo to kdy slyšel, aby poslední měli přednost! Možná to bude spojeno s nějakým bonusem pro nás – celý den jsme dřeli.

Co?! Nevěříme vlastním očím ani uším! Jeden jediný pitomý denár za celodenní práci, za tolik hodin, vedro? To nemůže myslet vážně! On se určitě zbláznil! Spletl se – no jistě. Je to mýlka. Překlep. Nepozornost… Tak ona to byla pravda, dostali jsme stejně, to my jsme souhlasili s ranní domluvou… Vlastně bychom měli být rádi… Vděční, že jsme nemuseli celý den tvrdnout na tržišti… Vděční, že jsme mohli dělat, co jsme dělali…

Pane všeho, na čem se díky tvojí milosti mohu podílet, odpusť, že jsem někdy nespravedlivý v hodnocení, přístupu, předsudcích a čiň mne nástrojem pokoje.