Přísloví 10,17

Jazyk spravedlivého

V jakých situacích selhávám v používání svého jazyka?

Jedním z často opakovaných témat v knize Přísloví (a vlastně i v celé Bibli) je jazyk a jeho používání. V dnešním textu je mu věnováno celkem šest veršů. Konkrétní zaměření a detaily jsou různé, ale je zřejmé, že jak „jazyk spravedlivého“ (v. 20), tak i „zrádné rty“ (v. 18) mají svou specifickou charakteristiku, a nakonec i odměnu či trest.

Již apoštol Jakub napsal, že ovládnutí jazyka je znakem dokonalosti charakteru (Jk 3,1-12). Jazykem můžeme vykonat mnoho dobrého, stejně jako způsobit velké škody. Proto se musíme učit svůj jazyk používat. Verš 17 nás nabádá, abychom dbali napomenutí, a tak nacházeli stezku života. Věnujme tedy pozornost používání svého jazyka, tomu, jak mluvíme s druhými lidmi, případně jak mluvíme o druhých v jejich nepřítomnosti. 

Střez svůj jazyk před zlobou a své rty před záludnými řečmi. (Ž 34,14)