Nevyhnutelnost utrpení

Jsem ochotný přijímat od života nejen příjemné, ale i nepříjemné, nebo dokonce odporné?

Tak nějak se celý život učíme, jak se vyhnout utrpení a bolesti, jak se zařídit co nejlépe. Je to asi přirozená tendence, uhnout před ránou, která hrozí. Nežijeme v nejistotě stanů dávných kočovníků, ale vybudovali jsme si bezpečné kamenné domy. Už nám nic nehrozí. Alespoň ne z venku. Zoufalství a strach se ale rodí uvnitř.

Jak snadno se zvrtne náboženské šílení v teror! Pavel to zažil mnohokrát. Nijak ho to neoslabilo. Naopak, jenom ho to posílilo. Ví, že běží závod o věnec nejcennější. Boží království není zadarmo. Nevede k němu široká cesta. Nevysedíme ho v kostelních lavicích. Nezasloužíme si ho službou ve svých sborech. Je to neustálá výzva, neustálá zkouška. Pokušení vzdát tento běh je veliké. Chtěli bychom mít pokoj a bezpečí a trochu toho blahobytu. Zastavení se je ale smrt.

Církev ve své dějinné podobě procházela fázemi pronásledování. I v nedávné době měli mnozí bratři a mnohé sestry příležitost ke svědectví mučedníků. Každé společenství bylo jejich oddaností Bohu posíleno a požehnáno. Tam, kde se lidé v církvi zalekli, nebo šli na kompromis, přišla jen stagnace a úpadek. Bohu patří celé srdce člověka, a to nejen v dobách klidných a situacích nic většího nepožadujících.

Jedině Bohu budu vzdávat chválu! Za všech okolností ho chválit!

Systematické čtení z Bible na každý den vydává Scripture Union.