Žalm 36,8a

Milosrdenství versus svévole

Co je milosrdenství?

Je neděle, proto Žalm! My teď čítáme o Šalomounovi, jenž se ve všem odvolával na svého otce Davida – a hle, Davidův žalm (v. 1).

Píseň je rozdělena do tří strof: První strofa (vv. 2–5) varuje před svévolí, která s Bohem nepočítá: „Nemám v srdci místo pro strach z Boha.“ (v. 2b) Druhá strofa (vv. 6–8) naopak připomíná Boží milosrdenství vůči nám (zde má i ekologický rozměr – v. 7, srovnej Desatero a příkazy pro dobytek), které si žalmista uvědomuje jako základ všeho. Poslední strofa (vv. 12–13) pak je prosbou za ochranu před útokem svévolníků a prorockým konstatováním jejich osudu.

Bůh zde má až mateřské rysy kvočny: „Lidé se utíkají do stínu tvých křídel!“ (v. 8b) Kéž je nám to ujištěním o Boží lásce!

Slova „když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo“ (v. 10b) zase milovali křesťanští mystikové!

Hospodine, díky, díky, díky za tvou lásku a spásu!