13My, tvůj lid - ovce, jež paseš, budeme ti navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a vyprávět o tvých chvályhodných činech.
Hospodin je spásou a zachráncem
Slyší Hospodin nářek svého lidu?
Hospodin je spravedlivý a milosrdný, Jeho láska je neskonalá, a přesto musí občas zasáhnout, vylít svůj hněv a připomenout neposlušnému lidu jeho provinění. Bůh k tomuto úkolu používá různé možnosti i různé pronárody jako nástroj svého rozhorlení, svého hněvu, aby se mohl Boží lid rozpomenout na Boží přikázání i zaslíbení a navrátit se zpět k Bohu. A uvědomí-li si Boží lid své nepravosti, své selhání, předloží-li to vše Bohu s prosbou za odpuštění, „…Bože, naše spáso, pomoz nám pro slávu svého jména, vysvoboď nás, zprosť nás hříchů pro své jméno!“, pak Bůh ve svém čase, pro svoji lásku k člověku vyslyší volání Božího lidu. Ano, Bůh vyslyšel volání Svého lidu v dobách krále Davida, a slyší je i dnes.
Nejsme dokonalí, děláme chyby, hřešíme, ale pokud přicházíme ke svému Bohu s pokáním, prosbou, pak Bůh odpouští, na naše hříchy není vzpomenuto.
Žalmista v tomto žalmu oslavuje Hospodina, Jeho lásku a ukazuje, že Bůh je dobrý pastýř, který se o své stádo vždy dobře postaral, stará se dnes a postará i do budoucnosti.
Hospodine, vzdáváme Ti slávu a čest, vyvyšujeme Tě a oslavujeme Tě náš Zachránce.